Macerace kyselinou sírovou se používá jen zřídka. Osivo se polije koncentrovanou kyselinou sírovou a pak se několikerým ponořením do vody opláchne. Nikdy se nesmí lít voda do kyseliny nebo na neopláchnuté osivo! Nesmí se použít pozinkované nádoby. Vhodné jsou nádoby skleněné, kameninové nebo alespoň emailované. Doporučuje se použít směs osiva z různých, geneticky odlišných semenných rostlin, neboť se musí počítat s tím, že některé partie osiva budou již při desetiminutovém působení kyseliny poškozeny. Ve směsích partií zůstane vždy část osiva dostatečně klíčivá. Na 1 kg osiva je třeba 200 g kyseliny.
Použití vlažné, horké a vřelé vody k předseťové přípravě osiva je běžné a je popsáno všude tam, kde přichází u jednotlivých druhů a rodů v úvahu. Tato metoda je však rovněž dost riskantní. Poměrně spolehlivou předseťovou přípravou je předklíčení nebo nabobtnání osiva ve vlažné vodě.
Mechanické narušení osemení je způsobem poněkud obtížným. Osivo se obrušuje buď mezi skelným papírem, nebo protřepáváním v uzavřené nádobě s ostrým křemičitým pískem, železnými pilinami nebo skelným prachem. Ve velkém se semeno obrušuje v otáčivých bubnech, vyložených smirkovým papírem. Při obrušování je nutné sledovat, aby jím nebyla narušena životnost semen. Přitom je také třeba případ od případu rozhodnout, zda není ekonomičtější jiný způsob, který lépe odpovídá biologii semen.
Při předosevní přípravě osiva se může využít také stimulace semen. Ošetření podnítí bobtnání a vzcházení semen a rychlejší růst klíčních rostlin.
Osivo stimulují teplotní výkyvy a působení světla nebo tmy v období klíčení, dále ultrafialové, červené nebo infračervené paprsky, působení ultrazvuku a ionizačního záření v dávkách do 100 – 150 r, z neústrojných a ústrojných sloučenin např. roztoky síranu hořečnatého (MgSO4), zinečnatého (ZnSO4), manganatého (MnSO4) do koncentrace 1 %, soli měďnaté, zastoupené v mořidlech, dusičnan draselný (KNO3) aj. Jako příklad budiž uvedeno, že 1 % roztok peroxidu vodíku má příznivý vliv na klíčení semen liliovníku a modřínu. Rovněž různé organické látky mají stimulační vliv na osivo. Například barviva regulují přístup světla do semen, aldehydy kyselin způsobují intenzivnější dýchání semen, z lidových prostředků je to zvířecí moč obsahující bioregulátory. Klíčení semen je možno kladně ovlivňovat regulátory růstu, jako např. 2,4-dichlórfenoxyoctovou kyselinou v koncentraci 10 – 30 mg na 1 litr vody. Lze použít i jiné auxinoidy i gibereliny. Známý je stimulátor Seed Gibrel 88. Urychlí vzcházení rostlin, jejich růst a tvorbu kořenů. Nezvýší se však procento klíčivosti osiva.
Ve velkokulturách má značný význam obalování (peletizace) semen. V otáčivých bubnech se mísí drobná semena s pojivými látkami a práškovým živcem a kaolínem, k nimž se přidávají regulátory růstu, fungicidy a insekticidy. Peletizací se usnadní výsev drobných semen. Obalované osivo vzchází o několik dnů později než semeno v přírodním stavu. Některé firmy v zahraničí dodávají semena peletizovaná do papírových pásků spolu se stimulačními a ochrannými látkami tak, že jsou při položení pásků do půdy semena přesně vzdálena od sebe, čímž je usnadněna další agrotechnika. U nás vyvíjí podobnou metodu – lepení semen na vodorozpustný papír – semenářský podnik v Liptovském Hrádku.
Mnoho druhů semen, jejichž jádra vyhlodávají myši a ptáci, se moří suříkem. Proti houbovým chorobám se používají jako suchá mořidla na 1 kg semen 5 – 7 g Agronalu, 7 – 10 g Hermalu (70 % TMTD) nebo 7 – 10 g Hermalu L 50. K mokrému moření se hodí: 0,3 – 1 % roztok hyoermanganu (manganistanu draselného – KMnO4), 0,1 – 0,7 % roztok submilátu (chloridu rtuťnatého – HgCl2), 0,3 – 2 % roztok modré skalice (síranu měďnatého – CuSO4) nebo 1,0 – 4 % formalínu (formaldehydu, CH2O). V roztoku hypermanganu se máčí osivo půl hodiny v ostatních roztocích 10 – 15 minut. Semena namořená v roztoku rozprostřeme a přehazujeme, aby urychleně oschla. Osivo infikované je nutno mořit přednostně ihned.
Buďte první komentující