U převážné většiny původních druhů jedlí je výsev osiva jediným způsobem rozmnožování. Dovážíme je až na malé výjimky z ciziny. Sklizeň jedlových šišek je značně nebezpečná, neboť je nutno vystoupit do koruny stromu a plody trhat nebo houseníkem ustříhnout větvičky, nesoucí šišky. Tuto práci musíme svěrit vycvičeným sběračům.
Jelikož se šišky jedlí při plné zralosti rozpadávají a semena se rozletí, sklízí se někdy nezralé, takže klíčivost semen bývá někdy jen 30 – 40 %. U semen z dovozu bývá však klíčivost někdy jen 10 – 20 %, i když z našich A. nordmanniana je až 80 %! Šišky sklízíme v září, o 1 – 2 týdny dříve, než se rozpadnou. Po sklizni je necháme rozprostřené v dobře větrané místnosti a denně je přehazujeme, až se rozpadnou. Rozpadnutí můžeme urychlit tím, když dáme proschlé šišky do pytle a mlátíme do něho kouskek gumové hadice. Semena pak proséváme na sítě, přitom je lehkým drhnutím okřídlíme a nakonec vyfoukáme. Vyčištěné osivo uskladníme vzdušně v chladu, kde si udrží klíčivost po několik let.
V březnu necháme osivo 24 hodin nabobtnat, smícháme je s pískem a udržujeme při teplotě 4 – 5°C stále vlhké.
Jakmile naklíčí, bývá to v květnu, ihned je vyséváme naširoko na chráněné záhony, podle velikosti a klíčivosti semena výsevem 50 – 200 g na 1 m2 . Výsev pak zasypeme 1 cm tlustou vrstvou zeminy z téhož záhonu. Vzácnější druhy a menší partie vyséváme do truhlíků. Pokud je necháme vyklíčit ve skleníku, musíme dbát na ochranu proti plísním postřikem. Orthocidem 50 nebo jiným fungicidním přípravkem ihned po výsevu.
Výsev vzejde za 3 – 4 týdny. Semenáčky necháme zpravidla 2 roky na záhoně, pak je přeškolkujeme a sklízíme 2/1 výšky 8 – 15 cm, A. concolor také 15 – 20 cm. Za další rok bývají 2/2 již vysoké 15 – 25 – 30 cm a schopné školkování na širším sponu.
Zakrslé kultivary musíme množit především z řízků, poněvadž u roubovanců se někdy objevuje zněkolik let zvrat do původních druhu. Řízky připravíme v srpnu až zaří po vyzrání letorostů z postranních větviček s patkou, stimulujeme je a pícháme do truhlíků nebo přímo na množárnu do rašelinopísčitého substrátu, jde-li o větší partie. Zpravidla je necháme ve skleníku pozvolna zakořenit až do jara. Pak je nahrnkujeme do rašelinohlinité zeminy nebo vysázíme na chráněné záhony do volné půdy, kde lépe rostou.
Roubování používáme hlavně u modrých a převislých forem. Téměř bez výjimky roubujeme na 2/2 semenáče A. alba předpěstované v hrnkách, výjimečně kultivary A. concolor na původní druh. Podnože přeneseme v zimě do skleníku, k jaru je necháme trochu narašit a jak začnou pouštět nové kořínky, roubujeme do boku, vážeme páskou nebo bavlnkou a roubovance založíme šikmo roubem navrch na množárenský záhon do mokré rašeliny. Roubovance nerosíme, teprve až po několika dnech je jednotlivě zalejeme. Skleník podle potřeby stíníme a pečlivě zavíráme. Důležitý je výběr roubů. Pamatujeme, že rouby z postranních větviček rostou po mnoho let opět jen jako větve. Na jaře podnože postupně zkrátíme až na malý čípek, který odstraníme za rok či dva. Roubovance dáme pak otužit někaý čas pod okna zastíněného pařeniště a nakonec je vysadíme do volné půdy na záhony.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 100 ppm IAA.
Kultura: Jedle vyžadují stejnoměrně vlhké, výživné hlinité a hluboké půdy. Na půdách suchých nebo morkých, písčitých nebo nepropustných, vápenitých nebo rašelinných krní. Vyžadují také stejnoměrnou vlhkost ovzduší. Mladé výhony trpí často podzimními mrazíky.
Druhy nejběžnější a hmotnost semen v gramech: A. ALBA Mill. 45 – 65, A. amabilis Forbes 30 – 55, A. BALSAMEA Mill. 6 – 10, A. CEPHALONICA Loud. 45 – 85, A. CONCOLOR Hoopes 20 – 40, A. firma S. & Z. 40, A. GRANDIS Lindl. 15 – 25, A. holophylla Maxim. 30 – 40, A. HOMOLEPIS S. & Z. 20 – 35, A. koreana Wils. 10 – 12, A. lasiocarpa Nuut. 25 – 40, A. NORDMANNIANA Spach 45 – 80, A. numidica Carr 80, A. pinsapo Boiss. 40 – 85, A. PROCERA Rehd. 30 a A. VEITCHII Lindl. 7 – 20.
Buďte první komentující