Plody sbíráme se země, zřídka je češeme. Po sklizni je necháme v sudech zahnít a zkvasit, přičemž s nimi občas zamícháme. Změklé plody zalejeme vodou a semena protíráme sítem, abychom po odplavení dužniny osivo přesušili a vzápětí vyseli na volné záhony. Nevyséváme-li na podzim, uskladníme semeno nejdéle do konce ledna. Pak je stratifikujeme při teplotě 0 – 5 °C a na jaře je vyséváme. Hmotnost 1000 semen většiny druhů je asi 30 g. Klíčivost bývá u osiva, získaného pomocí kvašení jen 50 – 60 % a trvá po 2 – 4 roky. Na 1 bm řádku se vyseje 2 – 2,5 g osiva. Sejeme 1 – 1,5 cm hluboko. Mladé semenáčky přepícháme za zelena, jinak 1/0 přeškolkujeme a 1/1 opět přesazujeme.
Všechny kultivary a také druhy, pokud nemáme semeno nebo při malé potřebě, očkujeme brzy v létě na plané hrušně – ovocné podnože. Některé druhy se ujímají také na Crataegus oxyacantha a Cydonia oblonga. Převislé nebo šedolisté druhy a kultivary můžeme roubovat v koruně. Řízkovat v létě můžeme P. betulifolia a P. amygdaliformis. Některé druhy je možné rozmnožovat dřevitými řízky a přikopčením matečních rostlin.
Využití stimulátorů: Používáme buď pudrt se 4000 – 25 000 ppm IBA, nebo 4000 – 8000 ppm NAA, nebo roztok s 15 – 20 ppm IBA, nebo 5 ppm NAA.
Kultura: Rostliny milují hluboké, nepříliš vlhké půdy ve slunné, teplé poloze. Šedolisté druhy snesou velmi dobře i období sucha. Nároky štěpovanců se řídí nároky jednotlivých podnoží.
Druhy: P. amygdaliformis Vill., P. balansae Decne., P. betulifolia Bge., P. calleryana Decne., P. x canescens Spach., P. COMMUNIS L., P. elaeagnifolia Pall., P. nivalis Jacq., P. pashia Hamilt., P. pyrifolia Nakai, P. salicifolia Pall., P. x salviifolia DC. a P. ussuriensis Maxim.
Buďte první komentující