Morušové plody sklízíme v červnu až červenci, některé až v srpnu, ihned po uzrání, sklepáním na plachty, popřípadě sběrem pod semennými stromy.
Plody ihned ve škopku rozmačkáme a zalejeme vodou. Morušovou kaši však nenecháme kvasit a semena brzy propereme, necháme trochu oschnout a potom je stratifikujeme. V 1,8 g je 1000 semen s klíčivostí asi 50 %, kterou si osivo podrží po 2 – 3 roky. Na suchu uskladněné osivo musíme alespoň začátkem března stratifikovat, abychom je mohli koncem duba až začátkem května vyset. Semena vyséváme na chráněné záhony do řádků nebo pruhů nepříliš hustě, nejvýše 2 g na 1 bm, aby se semenáče nevytáhly. 1/0 semenáče necháme dobře vyzrát. Před zámrazem je vyzvedneme, přetřídíme a založíme v přezimovně. Nejlepší jakost je 50 – 80 cm
Velkolisté odrůdy roubujeme na tak zvaný husí zobák (obr. 43) na semenáče M. alba v druhém roce po výsadbě, v dubnu až květnu, kdy začínají rašit. U podnoží obnažíme kořenový krček asi 5 cm hluboko a seřízneme ho dlouhým, šikmým řezem pod úrovní půdy. Rouby, které jsme nařezali již v době vegetačního klidu, upravíme na 2 očka. Pak je seřízneme do prohnutého kopulačního řezu a na protější straně jen seškrábneme kůru. Touto stranou ke dřevu podnože vsuneme roub za kůru, kterou odchlípneme tím, že ji palcem a ukazováčkem zmáčkneme. Roubovance nemusíme zavazovat ani zamazávat, jen je zase přihrneme. Půdu přimáčkneme rukou k roubovanci, aby vyčníval jen vrcholek roubu. Tento způsob se však osvědčuje jen v teplé a suché oblasti. Jinde roubujeme kultivary moruše bílé normálně v předjaří kopulací nebo na kozí nožku ve školce nebo také v zimě v ruce, abychom je pak na jaře zaškolkovali. Také očkování na bdící očko časně zjara, dokud je podnož v dobré míze, rouby uchovanými ve spícím stavu v písku je možné. Ostatní druhy roubujeme ve skleníku v zimě na hrnkované podnože M. alba. Používá se také řízkování dřevitými řízky a také hřížení. U nás nejsou v tomto směru zkušenosti.
Využití stimulátorů: Používáme roztok se 100 – 200 ppm IAA.
Kultura: Moruše prospívá nejlépe v lehkých písčitohlinitých půdách, kde letorosty dostatečně vyzrávají, aby v záimě nenamrzly. Nevhodné jsou kyselé půdy, rašelinné a sterilní písky. Mimo M. aba trpí všechny moruše v tuhých zimách mrazy.
Druhy: Pěstuje se hlavně M. ALBA L., M. nigra L. a M. rubra L., zřídka M. australis Poir., M. cathayana Hemsl.,M. kagayana Koidz. a M. mongolica Schn.
Buďte první komentující