Semena vyséváme ve skleníku do misek. Semenáčky přepícháme a předpěstujeme v hrnkách pro výsadbu do volné půdy. Můžeme množit také zelenými řízky, řezanými nejlépe z narychlených rostlin v předjaří ve skleníku. Na poloteplé množářně zakoření snadno.
Číst více Sarcobatus Nees van Esenbeck – Chenopodiaceae
Čerstvá semena, dovezená ze subtropické oblasti, vyséváme ihned po obdržení ve skleníku. Ze semenáčků můžeme seříznout terminální výhony a později ještě výhony postranní a napíchat je jako zelené měkké řízky na teplé množárně. Semenáče i řízkovance nahrnkujeme a po přezimování v japanu je můžeme vysadit do volné půdy.
Číst více Sapindus Linné – Sapindaceae – mýdelník
Plody druhů s hroznovitým souplodím dozrávají již v červenci až srpnu, druhy se souplodím deštníkového tvaru o něco později. Sklízíme je včas, než úplně změknou, neboť co neopadá, posbírá ptactvo. Z odstříhaného souplodí očešeme bobule, rozmačkáme je a semena vypereme protíráním na sítě v mírném proudu vody. Hmotnost 1000 semen S. nigra činí 2,5 – 3 g. S. racemosa podle typu 2,5 – 7 g. Vyčištěné osivo ihned vysejeme výsevkem 0,2 – 0,3 g na 1 bm do 1 cm hlubokých řádků nebo proužků na volné záhony. Výsev zasypeme 5 mm tlustou vrstvou písčité rašelny a výsev zakryjeme. Pro jarní výsev musíme osivo stratifikovat. Nevyčištěné nebo suché osivo vzchází špatně nebo přeléhá. Semenáče 1/0 dosáhnou výšky 30 – 50 cm a 50 – 80 cm, S. racemosa i 80 – 120 cm. Po přeškolkování do širších řádků dosáhne většina druhů výšky do 80 – 120cm a jsou již schopné výsadby pro sadové a krajinářské úpravy. Pro lesnické účely stačí 1/0.
Číst více SAMBUCUS Linné – Caprifoliaceae – bez
Rozmnožování vrby semenem se dělá zřídka. Semeno má po dozrání téměř 100 % klíčivost, která však již po několika dnech ubývá. Proto je zbavíme ihned po sběru pápeří lehkým protíráním na sítě a co nejdříve je vysejeme. Vyséváme naširoko na pečlivě urovnané záhony na směs rašeliny s hrubozrnným pískem (1 : 1). Můžeme však také vysévat do proužků, jež vyplníme stejnou směsí. Semeno jen přitlačíme na vlhkou půdu a za teplého počasí stíníme. Za 4 – 5 týdnů, když semenáčky dosáhly výšky 3 – 5 cm, můžeme je přepíchat na záhony. V příštím roce již rostou rychleji a dosáhnou jakosti schopné školkování a v širšíc řadcích. Někdy to však trvá až 5 let.
Číst více SALIX Linné – Salicaceae – vrba, jíva
S. acutifolia Willd. S. aegyptiaca L. S. ALBA L. S. alpina Scop. S. AMYGDALINA L. S. appendiculata Vill. S. AURITA L. S. CAPREA L. S. caspica Pall. S. CINEREA L. S. DAPHNOIDES Vill. S. dasyclados Wimm. S. ELAEAGNOS Scop. S. FRAGILIS L. S. hastata L. S. helvetica Vill. S. HERBACEA L. S. irrorata And. S. matsudana Koidz. S. melanostachs Mak. S. moupinensis Franch. S. muscina Dode S. myrsinifolia Salisb. S. myrtilloides L. S. pentandra L. S. phylicifolia L. S. PURPUREA L. S. pyrenaica Gouan S. REPENS L. S. RETICULATA L. S. RETUSA L. S. sachalinensis „Sekka“ S. SILESIACA Willd. S. triandra L. S. VIMINALIS L. S. x basfordiana Scal. S. x blanda And. S. x boydii Lint. S. x cottetii Lagg. S. x erdingeri Kern. S. x grahamii Borr. S. x SEPULCRALIS Sim. S. x simulatrix B. White S. x smithiana Willd. S. „Americana“ hort.
Semeno vyséváme ihned po obdržení do truhlíků a necháme je ve skleníku vyklíčit. Musíme však počítat s přeléháním, bylo-li suché. Zelenými řízyk můžeme množit v červnu, máme-li mateční rostliny. Jde-li jen o namnožení několika sazenic, přikopčíme mateční rostlinu nebo některé výhony pohřížíme.
Číst více Sageretia Brougniard – Rhamnaceae
Množíme řízky na jaře i bhěem léta v poloteplém skleníku. Řežeme je ze všech částí výhonů, které se podobají janovci. Řízky brzy zakoření. Potom rostliny nasázíme po 5 – 8 pohromadě do hrnků, abychom získali rychleji silnější keře. Hrnkujeme do směsi staré listovky a hlinité drnovky. Staré rostliny občas prosvětlíme.
Číst více Russelia Jacquin – Scrophulariaceae
Botanické druhy je možno množit výsevem. Semeno je třeba hned po sklizni vyčistit a vysít nebo stratifikovat stejně jako dovezená semena. V březnu stratifikované osivo vysejeme do řádků na záhony. Vyséváme opartně, neboť semena jsou drobná. Většinou obsahuje 2 – 2,5 g 1000 semen. Klíčivost nezaschlého osiva je vysoká.
Číst více RUBUS Linné – Rosaceae – maliník, ostružiník
. amabilis Foche maliník ostružiník R. candicans Weihe R. cockburnianus Hemsl. R. coreanus Miq. R. deliciosus Torr. R. fruticosus L. R. henryi Hemsl. & Ktze R. IDAEUS L. R. laciniatus Willd. R. leucodermis Dougl. R. odoratus L. R. parviflorus Nutt. R. phoenicolasius Maxim. R. setchuensis Bur. & Franch. R. spectabilis Pursh. R. thibetanus Franch. R. ursinus Cham. & Schlechtd Rosaceae RUBUS Linné
Semenem rozmnožujeme výhradně jen R. pseudoacacia. Lusky zůstanou na stromech uzavřené do ledna. Sklízíme je během podzimu, v suché a vzdušné místnosti je rozprostřeme a jakmile jsou dost suché, můžeme je vymlátit. Semeno pak dosušíme a uskladníme v zavěšených sáčcích na sýpce. Na 20 g počítáme 1000 semen při klíčivosti kolem 50 %. Suché semeno si podrží klíčivost až 6 let.
Číst více ROBINIA Linné – Leguminosae – trnovník, akát
Ze semen můžeme vypěstovat všechny čisté druhy, avšak prakticky přichází výsev v úvahu jen pro introdukci druhů a výjimečně pro velkokulturu R. alpinum. Plody po sklizni rozmačkáme, necháme pár dnů zakvasit, pak semena vypereme a buď ihned vysejeme, nebo je stratifikujeme a vyséváme až v dubnu na volné záhony.
Číst více RIBES Linné – Saxifragaceae – meruzalka
meruzalka R. ALPINUM L. R. americanum Mill. R. AUREUM Pursh. R. divaricatum Dougl. R. fragrans Pall. R. lepanthum Gray R. MULTIFLORUM Kit. R. NIGRUM L. R. niveum Lindl. R. odoratum Wendl. R. pinetorum Greene R. roezlii Regel R. sanquineum Pursh. R. speciosum Pursh. R. x gorodonianum Beaton RIBES Linné Saxifragaceae
Osivo. R. typhina podrobíme na jaře předseťové přípravě. Semena odrhneme z chloupků a osemení macerujeme kyselinou sírovou (viz. str. 20) po dobu 10 minut. Pak semena propláchneme několikrát ve vodě. Osivo pak vyséváme na volné záhony. Klíčení můžeme urychlit také tím způsobem, že semena vsypeme do vařícího roztok kuchyňské soli a necháme tam až do vychladnutí. Při výsevu musíme počítat s tím, že klíčivost i hmotnost 1000 semen je velmi rozdílná – 8 g u R. typhina, 35 g R. silvestris a 50 g u R. verniciflua. 1/0 přeškolkujeme a 1/1 jsou pak vysoké 30 – 50 cm a 50 – 80 cm. Stříhanolisté kultivary množíme kořenovými řízky, které v zimě nařežeme a v únoru a březnu naklademe do teplého pařeniště.
Číst více RHUS Linné – Anacardiaceae – škumpa, sumach
Anacardiaceae R. aromatica Ait. R. chinensis Mill. R. coppalina L. R. deversiloba Torr. & Gray R. glabra L. R. michauxii Sarg. R. orientalis Schneid. R. potaninii Maxim. R. radicans L. R. silvestris S. & Z. R. toxicodendron L. R. trilobita Nutt. R. TYPHINA L. R. verniciflua Stokes R. vernix L. R. x pulvinata Greene RHUS Linné škumpa sumach

Nejnovější komentáře