Peckovice hruškovitého tvaru, žlutavé, asi 1 cm velké, jedovaté klademe ihned po obdržení ke kořenům hostitelské dřeviny, kterou pěstujeme nahrnkovanou nebo ve kbelíku. Vývoj mladé rostliny je velmi pozvolný. Pokud nepolehne, doroste výšky přes 1 m.
Číst více Pyrularia Michaux – Santalaceae
Mezirodové křížence Cydonia x Pyrus očkujeme na kdouli nebo hrušeň v létě. Upadlo již v zapomenutí, že je dobrým mezikmenem pro hrušně i kdoule a že má nadto ještě dobrou afinitu s rody Malus, Crataegus a dalšími dřevinami podčeledi Pomoideae. Naštěpované hrušně mají zakrslý růst, avšak nesou normální plody. P. veitchii někdy kvete znova na podzim.
Číst více x Pyronia Veitch – Rosaceae – kdouloň
Semena plodů, sklizených před plnou zralostí ihned vysejeme na volné záhony a již v následujícím roce získáme množství semenáčů. Po dopěstování dávají však porost méně vyrovnaný, méně odolný a slaběji plodící než vegetativně množené, vyselektované kultivary. Ty namnožíme ze zelených řízků píchaných a zakořeňovaných v červnu pod fólií, popřípadě pod mlhovkami. Mladé rostliny ještě v létě nahrnkujeme, popř. zaštípneme a přezimujeme v krytém pařeništi. Na jaře přesadíme řízkovance do větších hrnků nebo raději do dvoulitrových kontejnerů a do podzimu získáme pěkný výsadbový materiál vysoký 30 – 40 cm a 40 – 60 cm. Z provozních důvodů můžeme řízkovat také až na podzim, zakořeňovat v truhlíkách či na množárně ve skleníku, hrnkovat v lednu až únoru a přeziovat v japanu. Dopěstování ve volné půdě se neosvědčuje, neboť rostliny nedrží bez několikerého přeškolkování dostatečný bal.
Číst více Pyracantha Roemer – Rosaceae – hlohovec
Drobné lusky se dvěma semeny v pouzdře po uzrání rozemneme a semena ihned vysejeme do misek. Osivo neklíčí snadno. Semenáče z výsevu nebo samovolně vzešlé rostliny z přirozeného výsevu nahrnkujeme, hrnky zapustíme na záhoně a do příštího září jsou trnité keříčky schopné výsadby na stanoviště.
Číst více Ptilotrichum C. A. Meyer – Cruciferae
Válcovitá, drsná semena mají hmotnost 1000 ks 18 g u obou druhů. Uchováváme je během zimy v suchu a na jaře je vyséváme do pařeniště pod okna, popřípadě naširoko na chráněné záhony. Semenáče rostou velmi rychle. Proto je v srpnu zakrátíme na 40 cm, aby lépe vyzrály. Zakracování můžeme opakovat také po přeškolkování. Množení je rovněž možné zelenými řízky v červenci.
Číst více Ptestyrax Siebold & Zuccarini , Styracaceae
Křídlatá semena vyséváme ihned po sklizni do pařeniště. Nemůžeme je ihned vysévat, musíme osivo stratifikovat. Suché osivo vzchází nejistě, neboť asi ztrácí – podobně jako jilmy – klíčivost, takže se musí před jarním výsevem několik dnů máčet ve vodě. Letní řízky řezané v červenci až srpnu zakořeňují velmi špatně. Nejjistější je roubování v zimě ve skleníku na hrnkované Celtis occidentalis.
Číst více Pteroceltis Maximowicz – Ulmaceae
Stratifikovaná semena vyséváme na jaře do pařeniště. Hmotnost 1000 semen je 50 g. Semenáče přeškolkujeme a sklízíme buď 1/1 výšky 30 – 50 cm nebo až 1/2 výšky 50 – 80 cm. Z nedostatku semen musíme někdy množit v zimě kořenovými řízky, které klademe do truhlíků. Ve skleníku je necháme narašit a dopěstujeme je na chráněném záhoně ke školkování. Také lze použít stonkové řízky.
Číst více PTEROCARYA Kunth –Juglandaceae – paořech
I když semena neopadávají příliš brzy, sklízíme je včas, abychom je mohli ještě na podzim vysít a nemuseli je stratifikovat pro jarní výsev. Hmotnost 1000 semen je 45 g. Vzácnější druhy a kultivary můžeme v zimě roubovat v ruce a na jaře vysadit do pařeniště. Úspěšné bývá rovněž roubování ve školce v předjaří.
Číst více Ptelea Linné – Rutaceae – křídlatec
Na začátku vegetace dělíme mateční rostliny tak, aby na dělencích zůstaly alespoň tři výhony a zemní bal. Mladé oddenky bez jemných kořenů se neujímají. Při řízkování na řízcích ponecháme nad kolénkem i pod ním kousek stébla. Řízky pak napícháme na teplou množárnu. Řízkování je starý způsob rozmnožování bambusu.
Číst více Pseudosasa Makinoi – Graminae – bambus
Rod Prunus obsahuje na 200 druhů, z nichž mnohé mají ovocnářský význam. Z tohoto hlediska je o nich podrobně psáno v literatuře ovocnářsko-školkařské. Zde bude o jejich rozmnožování pojednáno jen potud, pokud nás zajímají jako podnože pro okrasné a botanické druhy a kultivary a jako výsadbový materiál pro zahrady parky a krajinářské úpravy. Také je třeba předeslat, že zásadně všechny původní čisté druhy, pokud nejsou sprášeny cizím pylem, dají z výsevů věrné potomstvo. Pro kultivary a variety přichází přirozeně v úvahu jen vegetativní rozmnožování.
Číst více PRUNUS Linné – Rosaceae
bobkovišně broskvoně Lithocerasus Mandloně meruňky P. americana Marsh. P. amygladus Batsch P. ARMENIACA L. P. AVIUM L. P. baldschuanica Regel P. besseyi Bailey P. brigantina Vill. P. canescens Boiss. P. cerasifera Ehrh. P. CERASUS L. P. concina Koehne P. conradinae Koehne P. cyclamina Koehne P. dasycarpa Ehrh. P. davidiana Franch. P. dawyckiensis Sealy P. dielsiana Schneid. P. DOMESTICA L. P. emarginata Eat. P. fenzliana Fritsch. P. fontanesiana Schneid. P. FRUTICOSA Pall. P. glandulosa Thunb. P. humilis Bge. P. incana Batsch P. incisa Thunb. P. INSITITIA L. P. japonica Thunb. P. kurilensis Miyabe P. LAUROCERASUS L. P. lusitanica L. P. maackii Rupr. P. MAHALEB L. P. mume S. & Z. P. nigra Ait. P. nipponica Matsum. P. PADUS L. P. pensylvanica L. P. persica Batsch P. pumila L. P. salicina Lindl. P. sargentii Rehd. P. SEROTINA Ehrh. P. serrula Franch. P. serrulata Lindl. P. sibirica L. P. simonii Carr. P. speciosa Ingram P. SPINOSA L. P. subhirtella Miq. P. tenella Batsch P. triloba Lindl P. virginiana L. P. x blireana André P. x cistena Koehne P. x gonduiniii Rehd. P. x hillierii Hillier P. x juddii E. Anderson P. x skinneri Rehd. P. x yedoensis Matsum PRUNUS Linné Rosaceae sakury slív Střemchy Střemchy vavřínovité švestky Třešně Trnky Višeň skalní višně

Nejnovější komentáře