Pro introdukci můžeme osivo vysévat ve skleníku do misek. Jinak rostliny množíme zelenými řízky, které řežeme poměrně měkké již v květnu a napícháme do truhlíků. Musíme je opatrně rosit. Ze starších rostlin lze oddělit odnože k dalšímu množení.
Číst více Perovskia Karelin – Labiatae
Semena vybereme ze živě zbarvených bobulí, uložíme je do února až března a pak je vyséváme ve skleníku do misek s rašelinou. Semenáče potřebují až 2 roky než zesílí, abychom je mohli vysázet na záhony. Výsev je sice vydatným způsobem množení, avšak značně zdlouhavý.
Číst více Pernettia Gaudichaud – Ericaceae
Po odstranění slabších výhonků vyzrají na teplém stanovišti 10 – 15 cm velké měchýřky se semeny, které můžeme v březnu vysít na teplo ve skleníku nebo do pařeniště. Semenáčky přepícháme po 3 – 5 do hrnků, později k nim zasuneme hůlky k vyvazování rostlin a hrnky zapustíme na záhonech na dostatečnou vzdálenost od sebe, aby se výhony tak snadno nesplétaly. Na zimu je přeneseme do hlubokého pařeniště k přezimování. Vlnovitým hřížením mladých letorostů získáme již na podzim sazenice, které na jaře nahrnkujeme a pěstujeme dále jako semenáče. Silnější rostliny P. graeca je možno dělit. Zakořeňovat lze také polovyzrálé řízky. Přitom je však třeba opatrnosti, aby se na pokožku rukou nedostala mléčná šťáva z řezných ploch, kterou opláchneme ve vodě, než řízky stimulujeme. Množení kořenoými řízky je možné, avšak nejisté.
Číst více Periploca Linné – Asclepidaceae – svidina
Snadno se množí nakopčením letorostů matečních rostlin nebo pohřížením jednoletých výhonů. Oddělky nebo hřížence odebereme již na podzim a po přezimování je vyškolkujeme. Nemáme-li vhodné mateční rostliny, můžeme ji naočkovat v létě na hloh, popřípadě v předjaří naroubovat ve školce na stejnou podnož.
Číst více Peraphyllum Nuttal – Rosaceae – šochla
Zelené řízky napícháme v květnu až červnu do misek s písčitorašelinným substrátem a postavíme ve skleníku na množárnu k zakořenění. Pokud bereme řízky z vrcholků, vyštípneme vegetační vrcholky, ze kterých se vyvíjejí květy. Po zakořenění můžeme řízkovance nahrnkovat, přezimovat a v příštím roce je již vysadit.
Číst více Pentactinia Nakai – Rosaceae
Semenné tobolky bereme ze semenného stromu, než se samy otevřou a semena vypadají. Prázdné tobolky zůstanou na stromech až do příštího roku. Sklizené tobolky uchováme na suchu až do února, kdy jemná semena vyklepeme – 0,25 g obsahuje 1000 semen – a vysejeme nepříliš hustě do truhlíků Klíčivost osiva bývá 10 – 80 %. Ve skleníku osivo zanedlouho vzejde a jakmile semenáčky trochu zesílí, přepícháme je znovu do truhlíků. Na jaře je po otužení rostliny přesadíme do řádků na vzdálenost 50 cm, kde při dostatku výživy a vláhy brzy vzrostou a dosáhnou kolem 1 m výšky.
Číst více PAULOWNIA Siebold & Zuccarini – Scrophulariaceae
Množení čistých druhů je možné semenem, avšak většinou se nepoužívá. Běžné je převážně množení dřevitými řízky, které řežeme zpravidla na 3 očka již začátkem zimy a hned je založíme. Na jaře je včas napícháme pokud možno hluboko do řádků vzdálených 40 – 60 cm, v řádku na vzdálenost poloviční. V prvním roce nemusíme letorosty vyvazovat, jen je usměrňujeme podél řádků. Na podzim všechny výhony sestříháme až k zemi a vyjmeme každý druhý řádek, pokud jsme je sázeli jen na vzdálenost řádků 40 cm. Vydobyté 0/1 můžeme použít jako podnože nebo je znovu naškolkujeme do řad. Pokud množíme vzrůstné typy P. tricuspidata, jako „Gloire de Boskoop“ nebo „ Purpurea“ dřevitými řízky, musíme je napíchat do humózní a kypré zeminy do pařeniště.
Číst více Parthenocissus Planchon – Vitaceae – přísavník – loubinec – psí víno
Chceme-li množit semeny, nesmíme nechat plody zcela dozrát. Jednoho slunného den se totiž tobolky otevřou a všechna semena daleko vymrští. Proto sklizené plody dáme do misky a přikryjeme tabulkou skla. Semeno pak stratifikujeme a vyséváme až v druhém jaru. Jiné způsoby množení jsou hřížení (rovněž zdlouhavé) a roubování v zimě ve skleníku na Hamamelis virginiina.
Číst více Parrotiopsis Schneider – Hamamelidaceae
Osivo je dosti vzácné a proto se prakticky výsevem nemnoží. Hmotnost 1000 semen je 50 g. Hlavním způsobem množení zůstává hřížení jednoletých výhonů na jaře. Rašelinou obohacená půda je podmínkou pro dobré zakořenění. Zpravidla to trvá 2 roky, než lze hřížence oddělit a vysadit na chráněný záhon, kde musíme ještě s nějakým výpadem počítat. Starší dřevo nezakoření vůbec. Zelené řízky řezané v červnu až červenci zakořeňují i při stimulaci a dobré péči velmi zdlouhavě. Zakořeněné řízky hrnkujeme a přezimujeme mrazuprostě. Konečně je možné roubování na hrnkované semenáče Hamamelis virginiina v zimě ve skleníku. Rouby bereme z jednoletých výhonů.
Číst více Parrotia C.A. Mey – Hamamelidaceae
Ze semen odrolíme křídlatý okraj a osivo stratifikujeme. Na jaře je vyséváme ve skleníku do hlubších truhlíků nebo do pařeniště, kde narostou prvním rokem semenáčeky 10 – 20 cm vysoké. Po mrazuprostém přezimování je vyjmeme a přesadíme. Pro vypěstování rezervních rostlin můžeme využít hřížení nebo množení kořenovými řízky.
Číst více Palliurus Miller – Rhamnaceae – trnovec, čišník

Nejnovější komentáře