Rozmnožování okrasných stromů a keřůSaxifragaceae

Schizophragma Siebold & Zuccarini – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 20:07:33 +0000

Výsev osiva přichází v úvahu jen výjimečně. Většinou množíme hřížením mladých výhonů v červnu a ještě snadněji letními řízky v červenci. Řízkovance držíme až do výsadby v hrnkách, v nepříliš vlhké, živné zahradní zemině v polostínu, na teplém místě.

Kultura: Na rozdíl od velmi podobné Hydrangea snímala ssp. petiolaris snáší S. vápenitou půdu a slunnější polohu. Roste pomaleji a pevně koření v podpěrném zdivu, které však nenarušuje.

Druhy: S. hydrangeoides S. & Z. a S. integrifolium Oliv.

RIBES Linné – Saxifragaceae – meruzalka

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:52:23 +0000

Ze semen můžeme vypěstovat všechny čisté druhy, avšak prakticky přichází výsev v úvahu jen pro introdukci druhů a výjimečně pro velkokulturu R. alpinum. Plody po sklizni rozmačkáme, necháme pár dnů zakvasit, pak semena vypereme a buď ihned vysejeme, nebo je stratifikujeme a vyséváme až v dubnu na volné záhony.

Zelenými řízky mnoíme hlavně R. alpinum „Pumilum“ a některé jiné školkařské selekce. Řízky řežeme výhradně vrcholkové v květnu až červnu. Jak je z matečních rostlin nařežeme, tak je po vykoupání stimulujeme a bez jakékoliv jiné úpravy pícháme na množárnu pod fólii nebo pod mlhovky. Zde zakrátko zakoření. Než uzavřou vegetaci, přesadíme je z množárny na záhony, kde pod stínovkami zakoření. Pod lehkým krytem pak dobře přezimují a v příštím roce dají jako 0/1X1 pěkný materiál ke školkování.

Všechny uvedené brztrné druhy sekce Ribesia, snad mimo R. multiflorum, množíme snadno dřevitými řízky. Připravíme je pokud možno již v září.
I když musíme letorosty odlisťovat, bez odkladu je ihned napícháme, nejlépe do řádků; jen slabě rostoucí druhy pícháme nahusto na záhony. Pokud bychom řízkovali dřevitými řízky i druhy sekce Grossularioides, odstříháme trny a řízky napícháme do pařeniště. Tyto druhy však množíme lépe nakopčením, podobně jako keřový angrešt nebo podnožovou meruzalku zlatou.

Druhy typu R. multiflorum, které z dřevitých řízků nerostou, můžeme výhondě hřížit obloukem. Ke školkování použijeme pak i obrácenou část hřížence. Nemáme-li možnost hřížení, můžeme tyto druhy roubovat v ruce na oddělky R. aureum. Některé okrasné druhy je možno roubovat jako stromky, např. R. speciosum na R. divaricatum, na kterém získá také větší odolnost. Je výhodné, když tyto roubovance můžeme umístit v pařeništi co nejdříve po naroubování, tedy v předjaří. Stromkové tvary umisťujeme ve skleníku nebo pod fóliovým krytem společně s angreštovými stromky.

Využití stimulátorů: Používáme roztok s 80 ppm IBA.

Kultura: Všechny opadavé druhy jsou nenáročné na půdu a polohu. Většina druhů snáší tuhé mrazy, některé sucho i skalnatou půdu, zejména druhy trnité. V našem podnebí raší některé druhy při oblevě již v zimě. S tím musíme při rozmnožování počítat. Jen stálezelené druhy, jako nař. R. speciosum, jsou choulostivé.

Druhy trnité: R. divaricatum Dougl., R. lepanthum Gray, R. niveum Lindl., R. roezlii Regel a R. speciosum Pursh. (stálezelený).

Ostatní druhy: R. ALPINUM L., R. americanum Mill., R. AUREUM Pursh., R. fragrans Pall., R. x gorodonianum Beaton, R. MULTIFLORUM Kit., R. NIGRUM L., R. odoratum Wendl., R. pinetorum Greene a R. sanquineum Pursh.

Platycrater Siebold & Zuccarini – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:11:55 +0000

Můžeme rozmnožovat křídlatými semeny, která hojně nasazuje a která vyséváme ve skleníku. Mladé výhony, hřížené v létě, zakoření do podzimu. Zelené říýky se ujímají v červnu crlkem snadno. Mladé semenáče hřížence i řízkovance hrnkujeme a přezimujeme v mrazuprosté místnosti, abychom je na jaře dopěstovali.

Kultura: Rostlina miluje dobrou humózní, vlhčí půdu a pohostinné stanoviště. V drusnějších podmínkách omrzá, avšak znovu vyraší.

Druh: P. artura S. & Z.

Pileostegia Hooker & Thomson – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:10:03 +0000

Nejlépe se rozmnožuje hřížením letorostů. Ty koncem léta pohřížíme a přes zimu chráníme. V příštím podzimu hřížence oddělíme, vysadíme do hrnků a po přezimování v japanu je můžeme na jaře vysazovat.

Kultura: Rostlina se daří v živné, vlhčí půdě v chráněné, teplé poloze. Na zimu se musí chránit přistavením rohoží ke zdivu, nebo ke stromům, kde se pne přísavnými kořínky.

Druh: P. virburnoides Hook. & Thoms.

PHILADELPHUS Linné – Saxifragaceae – pustoryl

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:04:16 +0000

Všechny slabě rostoucí druhy, dále druhy s tenkými letorosty a konečně všechny plnokvěté kultivary nepravého jasmínu množíme zelenými řízky.

Dříve se řezaly polotvrdé řízky v červenci a píchaly do pařeniště pod okna do písčitého substrátu za slunných dnů se několikrát denně rosily, pečlivě stínovaly a po zakořenění otužovaly. K přezimování zůstaly řízkované rostliny v pařeništi, aby se na jaře brzy vyjmuly a vysázely na záhony nebo jned do širších řad.

S postupující množárenskou technikou řízkujeme dnes uvedené druhy a kultivary již v květnu až červnu, po dezinfekci řízky stimulujeme a pícháme pod mlhovky nebo do množárenských záhonů v japanu pod fólii. Mnoho druhů a odrůd začne za těchto podmínek již za 14 dnů kořenit. Po zakořenění, než se mladé výhony vytáhnou, můžeme mladé řízkovance ještě v létě vysázet na chráněné záhony, kde po přikopčení přečkají zimu. V příštím roce dosáhnou 0/1/1 výšky 15 – 30 cm, 30 – 50 cm a vzrůstné sorty i 50 – 80 cm.

Větší sortimenty pícháme výhodněji do truhlíků, neboť ne všechny sorty zakoření ve stejnou dobu, takže můžeme pak buď všechny společně vysázet do volné půdy záhonů, nebo je přezimovat v truhlících. Postup je obdobný jako u rodu Deutzia.

V případě potřeby je možno slabě rostoucí matečné keře přirychlit a zakořeňovat měkké zelené řízky na množárně v předjaří.

Všechny silně a středně silně rostoucí druhy a kultivary množíme dřevitými řízky. Řízkový materiál, jednoletý, pokud možno z mladých rostlin, nařežeme nepozději do prosince, založíme do hlubokého pařeniště, popřípadě venku a obložíme listím. Během zimy řízky nařežeme a založíme v pařeništi nebo v přezimovně, nebo uskladníme ve fóliových pytlích ve studeném sklepě.

Na jaře, jakmile to počasí dovolí, napícháme řízky na připravené záhony nebo přímo do řádků 40 – 60 cm širokých, v řádcích podle vzrůstnosti sorty a schopnosti zakořeňování na 4 – 15 cm. Řízky píchané na záhony na podzim vyjmeme, během zimy je vytřídíme na 0/1 stejných velikostí jako 0/1/1 a připravíme k jarnímu školkování v širších řádcích. Řízky, píchané do širších řádků v zimě sestříháme a dostaneme na podzim hotové keře k výsadbě.

Při menší potřebě sazenic, hlavně pro sběratele soret je možno matečné keře s mladým dřevem přikopčit a oddělit zakořeněné nebo aspoň etiolované výhony, které zakrátíme a vysadíme nejprve na záhony. Ve druhém nebo třetím roce budeme mít hotové keře.

Využití stimulátorů: Používáme roztok se 20 – 80 ppm IBA nebo lanolinovou pastu s 5000 ppm IAA nebo pudr se 4000 ppm IBA.

Kultura: Pustoryl nemá zvláštní nároky na půdu. Pro dobrý vývin keřů stačí dobrá hlinitá, výživná půda a stanoviště na slunci, ač pustoryl roste i v poloze stinné, kde však méně kvete.

Druhy: Kromě níže uvedených druhů, popisuje dendrologická literatura přes 100 hybridů a kultivarů, výsledky vytrvalé selekce.

Původní druhy: P. brachybotrys Koehne, P. californicus Benth., P. caucasicus Koehne, P. CORONARIUS L., P. delavayi L. Henry, P. floridus Beadle, P. hirsutus Nutt., P. incanus Koehne, P. INODORUS L., P. intectus Beadle, P. kansuensis Hu, P. karwinskyanus Koehne, P. laxiflorus Rehd., P. lewisit Pursh, P. microphyllus Gray, P. pekinensis Rupr., P. pubescens Loisel., P. purpurascens Rehd., P. satsumanus Sieb., P. satsumi Sieb., P. schrenkii Rupr., P. sericanthus Koehne, P. shikokianus Nakai, P. subcanus Koehne, P. tenufolius Rupr., P. tomentosus Wall. a P. triflorus Wall.

Hybridy: P. x congestus Rehd., P. x cymosus Rehd., P. x falconeri Sarg., P. x maximus Rehd., P. x monstrus Schelle, P. x nivalis Jacq., P. x penduliflorus Carr., P. x polyanthus Rehd., P. x purpureo-maculatus Lem., P. x splendens Rehd. a P. x virginalis Rehd.

Jamesia Torrey & Gray – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 17:38:42 +0000

Sklidíme-li semeno, než vypadne z tobolek, můžeme je uchovat do jara a vysít pak ve skleníku do misek. Zelené řízky zakořeňují špatně. Lépe zakořeňují řízky z přirychlených rostlin řezané časně zjara ve skleníku. Zakořeněné řízky pěstujeme ještě rok v hrnkách, než je vysadíme.

Kultura: Rostlina se daří v normální půdě na slunci. V zimě je zcela mrazuvzdorná.

Druh: J. americana Torr. & Gray.

Itea Linné – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 17:38:10 +0000

Drobná semena z dovozu vyséváme na jaře do misek, které umístíme k vyklíčení ve skleníku. I. virginica rozmnožujeme zelenými řízky v červnu na poloteplé množárně. Stálezelené I. ilicifolia rozmnožujeme z letních řízků v srpnu až září. Lehkou půdou přihrnuté keře můžeme zjra dělit a v příštím roce dělence vysadit na místo.

Kultura: Rostina nevyžaduje žádnou zvláštní půdu. Stačí dobrá humózní. I. virginica vydrží přes zimu pod lehkým krytem venku, ostatní druhy musíme pěstovat v nádobách a přezimovat ve studeném skleníku.

Druhy: I. ilicifolia Oliv., I. virginica L. a I. yunnanensis Franch.

Hydrangea Linné – Saxifragaceae – hortensie

admin — Tue, 18 Oct 2011 17:32:05 +0000

Výsev osiva má význam jen při množení čistých druhů a pro šlechtění. Jemná semena vyséváme na jaře na poloteplo ve skleníku, tam brzy vyklíčí a semenáčky pak přepícháme do pařeniště, kde 1X0 dosáhnou do podzimu výšky 30 – 50 cm.

Hlavním způsobem rozmnožování je řízkování. Řízky odebíráme v červnu až srpnu z mladých výhonů. Po stimulaci je napícháme v množárně do rašelinového substrátu nebo přímo do hrnků. Opatrně je rosíme, neboť přemokřené snadno zahnívají. Pokud pícháme řízky do pařeniště, necháme je až do přespříštího jara stát, abychom předešli většímu výpadu při přesazování. Při množení pro květinářské účely volíme jiný postup množení.

H. anomala petiolaris množíme hřížením letorostů do rašelinné půdy na jaře a v příštím jaru můžeme hřížence oddělit a nahrnkovat. H. arborescens množíme nejsnadněji přikopčením mladých rostlin, které pak dělíme. Množení tohoto druhu dřevitými řízky se uvádí v odborné literatuře, v praxi se však obvykle nedělá. H. paniculata „Grandiflora“ množíme výhodně roubováním v ruce na vlastní kořeny v zimě. Rouby řežeme menší, jen 1,5 – 2 internodia. Roubovance zamažeme voskem, založíme do pařeniště a na jaře je zaškolkujeme na chráněné záhony.

Využití stimulátorů: Používáme buď roztok s 10 ppm IBA či 200 ppm IAA, nebo pudr s 1000 ppm NAA či 4000 ppm IBA.

Kultura: Hortensie nesnáší vápenitou půdu, jen H. arborescens je v tomto směru odolnější.
Všechny druhy milují dostatečně vlhké, výživné, humózní půdy a pohostinné až zastíněné stanoviště. Některé druhy však snášejí také plné oslunění, pokud je půda dosti vlhká. H. arborescens je druh zcela zimovzdorný, ostatní jsou vděčné za lehký zimní kryt listíme a chvojím.

Druhy: H. anomala D. Don (se ssp. petiolaris Mc Clintoch), H. arborescens L., H. aspera D. Don (se ssp. sargentiana Mc Clintoch), H. heteromalla D. Don ( H. bretschneideri), H. macrophylla Ser., H. paniculata Sieb. A H. quercifolia Bartr.

Fendlera Engelmann & Gray – Saxifragaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 16:32:24 +0000

Drobná semena vyséváme ve skleníku do misky, přepichujeme do truhlíků a dopěstujeme na záhoně ve volné půdě. Zelené řízky snadno zakoření zároveň s trojpukem a pustorylem. Nakopčení matečních rostlin s následným dělením nebo jen odebráním zakořeněných oddělků je také úspěšné a při malé potřebě sazenic dostačuje.

Kultura: Rostlina se daří v normální půdě v příznivé poloze na skalní partii. Někdy namrzá.

Druhy: F. rupicola Gray a F. wrightii Heller.

Escallonia Mutis – Saxifragaceae – záluda

admin — Tue, 18 Oct 2011 16:23:46 +0000

Čisté druhy můžeme na jaře vysévat ve skleníku. Kultivary rozmnožujeme zdravými, dobře vyzrálými řízky, které pícháme na podzim na poloteplé množárně, kde během zimy zakoření. K jaru je nahrnkujeme do živné, humózní zeminy a v květnu je vysadíme do lehké půdy na záhon, kde do podzimu narostou pěkné rostliny. Ty tam buď zazimujeme pro jarní výsadbu, nebo je vysadíme do 2litrových kontejnerů a necháme přes zimu v japanu pro jarní potřebu. Rozmnožovat můžeme aké v předjaří na poloteplé množárně řízky z narychlených, přezimovaných rostlin nebo na jaře zelenými řízky. Řízkovance pěstujeme dále v hrnkách.

Využití stimulátorů: Používáme buď roztok se 100 ppm NAA, nebo pudr se 4000 ppm IBA.

Kultura: Rostlina se daří ve směsi pařeništní zeminy s drnovkou a rašelinou při hojné zálivce a přihnojování ve větších nádobách. Nověji se vysazuje také do volné půdy do propustné, humózní zeminy v teplé, chráněné poloze na severních svazcích, v létě sluncem ozářených. E. rubra se vyvazuje na mříže u stěn.

Druhy: E. illinita Presl, E. rubra Pers. a E. virgata Pers.