Keřovité druhy odnožují, a proto je můžeme rozmnožovat výmladky, které oddělíme na jaře od matečních keřů a zaškolkujeme. Na podzim můžeme nařezat dřevité řízky, pokud možno z mladých rostlin a když to počasí dovolí, napícháme je ještě během zimy na chráněné záhony. Tento málo známý způsob by se mohl v jižních oblastech uplatnit. Také množení oddělky je možné. Mateční keře seřízneme až u země a vyrašené výhony postupně nakopčíme. V lehké a humózní zemině zakoření a po vyzrání je můžeme oddělit a vysázet.

Stromovité druhy a kultivary při nedostatku osiva můžeme očkovat v květnu až červnu na bdící očko, v červenci až srpnu na spící očko na 1/1 semenáče ve školce. Úspěch bývá v chladných letech slabý. Jistější je roubování ve skleníku v lednu až únoru. Silné 1/0 semenáčky nahrnkujeme, v zimě je přeneseme do skleníku a když se začínají probouzet, naroubujeme je rouby z jednoletého dřeva. Po vyrašení, což bývá v dubnu až květnu, přeneseme roubovance do pařeniště, kde je necháme do příštího jara nebo je dáme do japanu a vysadíme v květnu do volné půdy.

Kultura: Všechny druhy vyžadují hlubokou půdu s co nejmenším obsahem vápníku. Při dostatečném obsahu přístupného draslíku může být slabě alkalická.

Druhy keřovité: C. alnifolia Nutt., C. pumila Mill., C. crenata S. & Z., C. seguinii Dode a C. x neglecta Dode.

Druhy stromovité: C. dentata Borkh., C. henryi Rehd. a C. SATIVA Mill.