Rozmnožování okrasných stromů a keřůJuglandaceae

PTEROCARYA Kunth –Juglandaceae – paořech

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:34:29 +0000

Stratifikovaná semena vyséváme na jaře do pařeniště. Hmotnost 1000 semen je 50 g. Semenáče přeškolkujeme a sklízíme buď 1/1 výšky 30 – 50 cm nebo až 1/2 výšky 50 – 80 cm. Z nedostatku semen musíme někdy množit v zimě kořenovými řízky, které klademe do truhlíků. Ve skleníku je necháme narašit a dopěstujeme je na chráněném záhoně ke školkování. Také lze použít stonkové řízky.

Využití stimulátorů: Používáme roztok s 20 ppm IAA nebo IBA.

Kultura: Rostlina se daří v hlubokých, kyprých půdách v chráněné poloze, jinak trpí jarními mrazíky. Odolnost v zimě proti mrazu je dostatečná.

Druhy: P. FRAXINIFOLIA Spach, P. hupehensis Skan., P. paliurus Batal, P. x rehderiana Schneid., P. rhoifolia S. & Z. a P. STENOPTERA C. DC.

Platycarya Siebold & Zuccarini – Juglandaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:11:29 +0000

Sebrané malé oříšky v zimě stratifikujeme a vyséváme na jaře do pařeniště, kde je výsev chráněn před pozdními mrazíky.

Semenáčky mohou zůsta v pařeništi také přes zimu, chráněné takto před namrznutím a mokrem, které v zimě nejvíce škodí kořenům.

V dobrých podmínkách zakoření za 2 roky také hříženci.

Kultura: Rostlina vyžaduje výživnou, hlinitou půdu v nepříliš vlhké, ale teplé poloze, kde vyroste v menší strom. Jinde roste u nás jen keřovitě, ale plodí již jako malý keř.

Druh: P. strobilace S. & Z.

JUGLANS Linné – Juglandaceae – ořešák

admin — Tue, 18 Oct 2011 17:40:59 +0000

Všechny druhy ořešáku rozmnožujeme hlavně semeny. Sbíráme je v září až říjnu. Ořechy bez oplodí necháme pár týdnů na vzduchu oschnout a v prosinci je stratifikujeme.
Oplodí některých druhů nepuká, a proto musíme čerstvé plody těchto druhů nechat 1 – 2 týdny na hromadách, až rubina povolí nebo zteří, abychom mohli semena očistit a osušit. Této manipulaci se můžeme vyhnout, když čerstvě sesbírané plody naklademe ihned na podzim na záhony do rýh 8 – 10 cm hlubokých. Chceme-li však vysévat semena až na jaře, dáme plody, jejichž oplodí se již rozkládá, do škopku s vodou a ometeným březovým koštětem dusáme je tak dlouho, až se semena očistí. Vyčištěné ořechy rozprostřeme, necháme krátce oschnout a stratifikujeme v tenkých vrstvách čistého písku. Bedny se stratifikovaným osivem uložíme mrazuprostě, avšak v chladu. Písek nesmí být během zimy příliš vlhký, na jaře jej však navlhčíme více. V březnu, jak to počasí dovolí, naklademe ořechy na připravené záhony do rýh, asi 100 ořechů na 1 bm záhonu. Ořechy mají ležet rovně, aby bylo co nejméně křivých semenáčů.

Ve druhé polovině května semena vyklíčí. Do podzimu, kdy semenáče ze záhonů vyjmeme, dosáhne většina druhů 1/0 výšky 10 – 15 cm a 15 – 30 cm, J. Nigra 30 – 50 cm. Semenáče přezimujeme v mrazuprosté místnosti a na jaře je zaškolkujeme. Když se stane, že ořechy klíčí již ve stratifikaci, zakrátíme špičky jejich kořenů, klíčky nasázíme do rýh a výsev zakryjeme suchou rašelinou proti nenadálým pozdním mrazíkům.

Hmotnost 1000 ořechů J. cinerea je 8 kg, J. cordiformis 3 kg, J. nigra aj. mandshurica 11 kg, J. microcarpa 4 kg a J. x intermedia 7,5 – 8,5 kg.

Kultivary ořešáků nevzejdou ze semene věrné. Proto je roubujeme na původní druh. Roubování ořešáků však není tak snadné. Pro naše podmínky je nejvhodnější metoda dr. Černého: Rouby o 2 – 3 pupenech z dobře vyzrálých výhonů naroubujeme v září až říjnu v ruce kopulací s jazýčkem na 1/0 semenáčky odpovídající síly. Ty krátce před roubováním vyjmeme ze semeniště, odlistíme odřezáním vrcholu a zakrátíme jim kůlový kořen na délku 20 cm. Roubovance vážeme páskou a zamažeme jen koncem roubů. Pro dosažení srůstu narovnáme roubovance do beden jako vinnou révu a umístíme při teplotě 25 – 27 °C do místnosti s vysokou vzdušnou vlhkostí. Po srůstu založíme roubovance v přezimovně, kde zůstanou až do jarního vyškolkování. Tato metoda se dá vylepšit tím, že mezi řádky stratifikovaných roubovanců vložíme ve výši kopulace topný kabel, který udržuje optimální teplotu pro srůst, aniž by rouby předčasně vyrašily.

Kultura: Ořešák miluje hlubokou, výživnou, nepříliš vlhkou hlinitou půdu v teplé poloze na volném stanovišti. Při přesazování se musí dbát na to, aby se kořeny příliš nepoškodily. Ve vlhčích půdách letorosty špatně vyzrávají a namrzají.

Druhy: J. cathayensis Dode, J. CINEREA L., J. CORDIFORMIS Maxim., J. x intermedia Carr., J. mandshurica Maxim., J. microcarpa Berl., J. NIGRA L., J. REGIA L., J. sinensis Dode a J. stenocarpa Maxim.

CARYA Nutkal – Juglandaceae – ořechovec

admin — Tue, 18 Oct 2011 13:16:21 +0000

Čerstvá semena – ořechy váží 100 ks C. ovata 160 g, C. tomentosa 370 g. Klademe je hned na podzim do půdy nebo je stratifikujeme a teprve na jaře vyséváme na chráněné záhony. Klíčení je velice pozvolné. Stává se, že část osiva přeléhá do 2. roku, ba někdy až do 3. roku po sklizni. Jistější je, když naklademe ořechy po jenom ve skleníku do vysokých hrnků 5 cm hluboko a necháme vyklíčit na teple. Semenáče pak otužíme a vysadíme bez poškození kořenů na záhony do sponu 30 x 30 cm. Druhy, od kterých nezískáme osivo, můžeme naroubovat v zimě ve skleníku na kterýkoliv jiný druh, popř. i na 1/0 semenáče Juglans nigra. Můžeme jej také rozmnožovat řízky.

Využití stimulátorů: Používáme pudr se 4000 – 12 000 ppm IBA nebo roztok se 40 – 150 ppm IBA.

Kultura: Ořechovec se daří v hluboké, živné a dosti vlhké půdě na teplém stanovišti. Je naprosto zimovzdorný, až na C. illinoensis, známý pod syn. C. pecan. Ten však snese tam, kde dřevo dobře vyzraje, mráz až -28 °C. Mladé rostliny trpí někdy pozdními mrazy, ale ještě více škodí mrazy koncem vegetační doby. Přesazování je pro silné kůlovité kořeny těžké.

Druhy: C. CORDIFORMIS K. Koch., C. GLABRA Sweet, C. laciniosa Loud., C. OVATA K. Koch, C. pallia E. & G. a C. tomentosa Nutt.