Tvrdší a starší osivo ponoříme na 5 – 10 sekund do vařící a pak je necháme ještě 24 – 28 hodin ve vlažné vodě. Někteří pěstitelé ponoří osivo do vařící vody a nechají je tam až do jejího vychladnutí.

Menší partie osiva a osivo slaběji rostoucích druhů můžeme vysévat již v březnu do skleníku. Mladé rostlinky musíme včas přepíchat bez většího zakrácení kořínků. Silněji rostoucí druhy a druhy pro masovou produkci vyséváme až začátkem května na volné, popřípadě chráněné záhony. Rýhy nebo proužky pro výsev na záhonech vytlačíme asi 1 cm hluboké a výsev pak zasypeme 0,5 cm tlustou vrstvou písčité rašeliny. Výsev vzejde za 3 týdny. 1/0 semenáčky C. scoparius a některých vzrůstnějších druhů dosáhnou výšky 15 – 30 cm a 30 – 50 cm, kdžto slabě nebo plazivě rostoucích druhů jen do 20 cm. Ve druhém roce semenáčky vysadíme buď přímo na stanoviště, nebo je pěstujeme dále v propustné, písčité zemině v hrnkách pro další výsadbu.

Nízké a plazivé druhy jako C. decumbens můžeme rozmnožovat také hřížením. Po odkvětu, když mladé, vzpřímené výhony dosáhly délky 10 cm, prosypeme je písčitou, humózní zeminou až po vrcholky a v pozdním létě již můžeme oddělit množství dobře zakořeněných hříženců a nahrnkovat je. Do příštího jara jsou některé rostliny již schopné výsadby, zbytek do podzimu. Vzhledem k tomu, že nejsnáze zakoření dvouleté dřevo, je dobré, když máme dva ročníky matečních rostlin.

Nízké a plazivé druhy, jako C. ardoinii, C. x beanii, C. x kewensis, C. procumbens i C. purpureus, řízkujeme v červnu a pícháme na studeno v pařeništi nebo ve skleníku. Řežeme asi 5 cm dlouhé řízky s patkou nebo bez patky z výhonků, které sice již tvrdnou, ale dosud ještě neuzavřely růst. Pícháme je do písku přímo na množárnu nebo do misek. Zakořeněné řízky nahrnkujeme do písčité, živné zeminy a po přezimování je pěstujeme v hrnkách ještě jeden rok. Pak je můžeme vysazovat na místo. Řízkovance běžnějších druhů můžeme předpěstovat také ve volné půdě na záhonech, hůř se však přesazují.

Kultivary C. scoparius a C. praecox množíme výhradně letními řízky, které řežeme v červenci až srpnu, ale i v září až prosinci ze střední a horní části vyzrálých letorostů. Po stimulaci je pícháme ve skleníku na studenou množárnu do čistého písku, přikryjeme fólií a stíníme jen za jasných dnů. Brzy zakoření. Pak je nahrnkujeme do písčitého substrátu, mírně kyselého, hrnky zapustíme do hlubšího pařeniště nebo je přezimujeme v japanu. Během příštího léta jsou 0/1/1 vysoké 15 – 30 cm a 30 – 50 cm a schopné výsadby.

Stimulované dřevité řízky zakoření na chráněném záhoně v písčitohumózní, neutrální půdě. Řízky řežeme z bočních, mladých, ale dobře zdřevnatělých výhonů. Dřevité řízky necháme zpravidla 2 roky na záhoně, než mladé rostliny přesazujeme.

Roubování je možné v březnu až dubnu v ruce do rozštěpu nebo na kozí nožku na kořenový krček 1/0 Laburnum nebo C. nigricans. Rouby bereme dvouleté. Řezné rány nezamazáváme. Roubovace nahrnkujeme. Chceme-li vypěstovat stromky, roubujeme v předjaří ve školce na Laburnum ve výškách 120 cm a 140 cm zejména C. purpureus. Stromky i některých jiných druhů jsou zajímavou pěstitelskou hříčkou.

Využití stimulátorů: Používáme roztok s 20 ppm IBA.

Kultura: Rostliny milují lehké, písčité až kamenité půdy na plném slunci v jižní poloze. Ušlechtilé kultivary rostou v každé neutrální až mírně kyselé, avšak živné a propustné půdě. Všechny druhy, kvetoucí v dubnu až červnu, se řežou ihned po odkvětu, pozdně kvetoucí až na jaře. Nesmí se řezat do starého dřeva.

Druhy: C. ardoinii Fourn., C. AUSTRIACUS L., C. x beanii Nichols, C. x dallimorei Rolfe, C. decumbens Spach, C. HIRSUTUS L., C. x kewensis Bean, C. MULTIFLORUS Sweet, C. NIGRICANS L., C. x praecox Bean, C. procumbens Spr., C. purpureus Scop., C. RATISBONENSIS Schaeff., C. SCOPARIUS Link. a C. SUPINUS L.