Rozmnožování okrasných stromů a keřůAnacardiaceae

Schinus Linné – Anacardiaceae – pepřovec

admin — Tue, 18 Oct 2011 20:06:06 +0000

Vyzrálé řízky s patkou pícháme na podzim na teplou množárnu, po zakořenění je nahrnkujeme a postupně s přibývajícícm růstem je přesazujeme do větších nádob. Pokud získáme zralá semena – jsou podobná pepři – vyséváme je na jaře ve skleníku.

Kultura: Rostlina se daří v písčité listovce s přídavkem prohnojené drnovky. Pěstujeme ji ve kbelících, přes léto na chráněném místě na zahradě, v zimě ve studeném skleníku. Názory na odolnost proti mrazu se liší. V některých případech vydržel tento trnitý strom až -17°C.

Druhy: S. dependens Ort. a S. molle L.

RHUS Linné – Anacardiaceae – škumpa, sumach

admin — Tue, 18 Oct 2011 19:51:17 +0000

Osivo. R. typhina podrobíme na jaře předseťové přípravě. Semena odrhneme z chloupků a osemení macerujeme kyselinou sírovou (viz. str. 20) po dobu 10 minut. Pak semena propláchneme několikrát ve vodě. Osivo pak vyséváme na volné záhony. Klíčení můžeme urychlit také tím způsobem, že semena vsypeme do vařícího roztok kuchyňské soli a necháme tam až do vychladnutí. Při výsevu musíme počítat s tím, že klíčivost i hmotnost 1000 semen je velmi rozdílná – 8 g u R. typhina, 35 g R. silvestris a 50 g u R. verniciflua. 1/0 přeškolkujeme a 1/1 jsou pak vysoké 30 – 50 cm a 50 – 80 cm. Stříhanolisté kultivary množíme kořenovými řízky, které v zimě nařežeme a v únoru a březnu naklademe do teplého pařeniště.

Kultura: Jedovaté druhy se hodí jen tam, kde nejsou snadno přístupné. Při každé práci používáme rukavice! Škumpy rostou v dobré, živné, ale propustné půdě ve slunné až suché poloze.

Druhy jedovaté: R. deversiloba Torr. & Gray, R. radicans L., R. toxicodendron L., R. verniciflua Stokes, R. vernix L. (miluje močál).

Druhy ostatní: R. aromatica Ait., R. chinensis Mill., R. coppalina L., R. glabra L., R. michauxii Sarg., R. orientalis Schneid., R. potaninii Maxim., R. x pulvinata Greene, R. silvestris S. & Z., R. trilobita Nutt. a R. TYPHINA L.

COTINUS Miller – Anacardiaceae – ruj

admin — Tue, 18 Oct 2011 15:35:19 +0000

Plodné laty sklízíme v srpnu až září, necháme je nějaký čas na vzduchu a pak zbavíme semena chmýří. Hmotnost 1000 semen C. coggygria je 10 g, hmotnost C. obovatus je o polovinu menší. Pak je ihned stratifikujeme. Na jaře je vyséváme buď do studeného pařeniště nebo na chráněný záhon. 1/0 semenáčky dosáhnou výšky 15 – 30 cm, v pařeništi i 30 – 50 cm.
Po přeškolkování na záhony narostou 1/1 stejně velké jako byly 1/0, mají ovšem silnější krček a bohatší kořenový systém. V dalším roce můžeme vydobývat 1/2 již jako silné sazenice 50 – 80 cm. Červenolistý kultivar „Rubrifolius“ je ze semene téměř úplně konstantní, najdeme-li vhodný semenný keř.

V pozdním podzimu můžeme naklást kořenové řízky kultivarů do truhlíků, kde vytvoří během zimy adventivní pupeny. Na jaře je nasázíme na chráněné záhony na vzdálenost 20 cm v řadách, kde brzy zakoření a vyraší.

Hřížení je málo vydatným způsobem množení. Úspěšné řízkování je tajemstvím některých pěstitelů. Řízky musí být měkké, zelené, řezané v červnu. Po oschnutí mléka je stimulujeme a napícháme na množárnu do rašeliny s pískem (2:1). Řízkovance pěstujeme dále v hrnkách.

Kultura: Ruj se daří v každé dobré půdě, která může být i hubenější. Miluje teplou a slunnou polohu.

Druhy: C. COGGYGRIA Scop. a C. obovatus Raf.