Po hřížení liánovitých druhů vysadíme silné, seřezané mateční rostliny do prohnojené půdy do 2m řad na vzdálenost 60 cm v řadě pod 2,5 m vysoko natažené vedení kordónového drátu. Jakmile začnou rostliny rašit, zavěsíme na způsob chmelnice 2,7 m dlouhé, 2 mm silné pozinkované dráty na vysoké vedení pod každou matku a dolní konec zapíchneme k rostlinám do země. Mladé výhony pak zavedeme k drátu, pokud jej samy již nezačaly ovinovat, aby se po něm šplhaly. Příštího jara dráty s narostlými liánovitými stonky vyvěsíme, drát opatrně vytáhneme z rostlin nebo liánovité stonky odmotáme a vlnovitě je kolmo k řadám pohřížíme. V lehké, teplé, a dostatečně vlhké půdě zakoření do podzimu snadno. Na jaře pohřížené výhony oddělíme, rozstříháme a zaškolkujeme na záhony. Matky dobře pohnojíme, aby narostly nové výhony, které v příštím jaru znovu pohřížíme.

Nemáme-li semeno ani matečnici, můžeme rozmnožovat rostliny roubováním na vlastní kořeny. Ze silných rostlin rozřezáváme kořeny na 10cm kusy a založíme je v bezmrazé místnosti. V únoru až březnu je přeneseme do skleníku a za nějaký den na ně naroubujeme kopulací nebo kozí nožkou rouby s jedním očkem a zamažeme voskem. Pak roubovance nahrnkujeme tak, aby místo roubování bylo zároveň se zemí, zalejeme je a zapustíme do morké rašeliny na teplou množárnu. Po vyrašení roubů rostliny přenesme na chráněný záhon, pokud je ještě téhož roku nevysadíme do volné půdy, kde mohou do podzimu narůst až 1 m dlouhé výhony.

Kultura: Rostliny pěstujeme v každé dobré půdě, na poněkud zastíněném stanovišti, raději více na vlhku než na suchu, aby nebyly napadány sviluškou. Dřevité druhy jsou všechny zimovzdorné.

Druhy dřevité, liánovité : A. durior Hill. (syn A. sipho), A. kaempferi Willd., A. manshurensis Kom., A. tomentosa Sims., A. moupinensis Franch.