Rozmnožování okrasných stromů a keřůListnaté dřeviny

Wisteria Nuttal – Leguminosae – vistárie – glycinie

admin — Wed, 19 Nov 2025 08:18:07 +0000

Ze starších rostlin W. sinensis můžeme někdy sklidit lusky. Zrají v říjnu a obsahují většinou jen po jednom semeni. Po sklizni semena násilně vyluštíme, naklademe do misek a necháme ve skleníku na teple vyklíčit. Hmotnost 1000 semen z dovozu je 250 g. V nejlepším případě vzejde 20 – 25 % osiva. V prvním roce dosáhnou semenáčky výšky asi 10 cm. Pěstujeme je pak několik let v hrnkách dokud dostatečně nezesílí, aby na stanovišti brzy zakvetly. Rostliny ze semene kvetou méně než vegetativně množené. Hlavním způsobem rozmnožování je však pro všechny druhy vlnotivé hřížení dlouhých jednoletých výhonů na jaře. K tomu je třeba, aby prostor pro hřížení byl volný aspoň 4 m od matečních rostlin, které pěstujeme vždy po čtyřech na 3 – 4 m vysokých jehlancích ze železných tyčí nebo jako oporu lze využít dřevěné pergoly. Za dobrých podmínek zakoření hříženci již do podzimu, kdy je oddělíme a rozdělíme na jednotlivé sazenice, které pak nahrnkujeme do vysokých hrnků a postavíme přes zimu do skleníku. Zde prokoření a na jaře je pak zapustíme na záhony. Nezapomeneme je vyvazovat a přihnojovat. Také je možno využít řízkování. Další možnost rozmnožování je roubování na vlastní kořeny v únoru až březnu ve skleníku Roubovance ihned nahrnkujeme a postavíme na množárnu. Na jaře pak zapustíme hrnky na záhony.

Při dostatečné trpělivosti a péčí můžeme vypěstovat vysokokmeny. Kmínek stromků časem tak zesílí, že nepotřebuje oporu.

Využití stímulátorů: Používáme buď roztok se 100 – 200 ppm IBA či 200 ppm IAA, nebo pudr s 8000 ppm IBA.

Kultura: Rostlina vyžaduje propustnou písčitou, ale živnou půdu. Na výsluní u zdí, kde mohou ovíjet treláž nebo kordonové dráty, zaplní brzy určený prostor. Když dorostou žádané velikost, je možno řezem zcela potlačit další rozrůstání. Teprve potom se ukáží v plné své kráse. Žloutnutí listů se zamezí přihnojením hovězím hnojem a superfosfátem.

Druhy: W. floribunda DC, W. x formosa Rehd., W. frutescens Poir., W. macrostachys Nutt., W. sinensis Sweet a W. venusta Rehd. & Wils.

Zenobia David Don – Ericaceae – vřesenec

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:22:34 +0000

Velmi drobná semena vyséváme do mělkých misek na porch jemně prosáté vřesovky. Misky ncháme několik týdnů v chladnu a dáme pak v pnoru do skleníku vyklíčit. Semenáčky brzy přepícháme, aby nepadaly. Později je dopěstujeme na rašelinových záhonech.

V červenci až srpnu množíme letními řízky, které pícháme do misek s písčitým substrátem a přezimujeme ve skleníku.

Kultura: Rostlina se daří v písčité, rašelinné půdě ve vlhkém, pohostinném prostředí. Nesnáší vápník. Na zimu vyžaduje dobrý kryt.

Druh: Z. pulverulenta Pollard.

Zelkova Spach – Ulmaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:21:58 +0000

Suché dovezené semeno uchováváme při teplotě 6 – 8°C, na jaře je stratifikujeme a na podzim téhož roku vyséváme na volné záhony. Hmotnost 1000 semen je 17 g. Vlastní čerstvě sklizené osivo ještě v létě vyséváme na chráněné záhony, dosti hustě, neboť jeho klíčivost nebývá vyšší než 20 %, výjimečně 40 %. Záhony udržujeme dostatečně vlhké. Mladé semenáčky dosáhnou do podzimu výšky až 10 cm. Na zimu musí být dobře zabezpečeny proti mrazu. V příštím roce dosáhnou 2/0 výšky 15 – 30 cm a 30 – 50 cm.

Mladý materiál můžeme získat pohřížením jednoletých výhonů, pokud ovšem nenamrznou, neboť nové někdy nevyzrají.

Nemůžeme-li jinak, nahrnkujeme na jaře 1/1 Ulmus glabra, popřípadě jiné a naroubujeme na ně v zimě ve skleníku požadové druhy Zelkova. Také ve školce můžeme v předjaří na jilmy roubovat kopulací, nakozí nožku i za kůru potřebné druhy Zelkova.

Můžeme využít také řízkování.

Využití stimulátorů: Používáme roztok s 300 ppm IAA.

Kultura: Rostliny se daří ve výživné, hlinitopísčité, dosti vlhké půdě. Vyžadují teplou a chráněnou polohu.

Druhy: Z. carpinifolia K. Koch, Z. cretica Spach, Z. errata Mak., Z. sinica Schneid. a Z. verschaffeltii Nichols.

Zauschneria Presl – Onagraceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:21:07 +0000

Výsev osiva je možný v dubnu nebo září. Lépe však množíme zelenými řízky od června do září na množárně nebo v pařeništi. Řízkovance potom nahrnkujeme do normální půdy. Rané množení z malých, bazálních výhonků řezaných v červnu, popřípadě již v květnu, dává nejlepší rostliny, které je možno vysazovat již v září.

Kultura: Rostlina vyžaduje lehkou, humózní půdu ve slunné a teplé poloze. Na zimu je třeba důkladný kryt.

Druhy: Z. californica Presl a Z. cana Greeene.

Zanthoxylum Linné – Rutaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:20:24 +0000

Můžeme množit ze semen, který se vejde 1000 na 16 g. Vyséváme je k jaru do truhlíků ve skleníku. Jednodušší je však množení kořenovými řízky. Připravujeme je jako obvykle v zimním období a necháme nakladené v truhlíkách ve skleníku narašit.

Kultura: Rostlina nemá zvláštní nároky a daří se v dobré, propustné živné půdě. Dále uvedené druhy jsou na chráněném stanovišti v teplejší poloze dosti odolné k našim zimám.

Druhy: Z. alatum var. planispinum Rehd. & W., Z. americanum Mil., Z. piperitum DC, Z. schinifolium S. & Z. a Z. simulans Hance.

Xanthorrhiza Marshall – Ranunculaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:19:13 +0000

Semena vydrolíme z plodů a vyséváme na rašelinnou půdu pod sklo. Výsev vyžaduje pečlivé ošetřování. Mnohem snažší je rozmnožování kořenovými řízky v truhlíkách, odkud je po vyrašení na jaře přesadíme na záhony. Vydatné je také množení kořenovými výběžky, které dají po přesázení na záhony silné sazenice.

Kultura: Rostlina se daří ve vlhčí, humózní až mórovkovité půdě ve stínu jako podrost nebo na okraji keřových skupin. Snáší však i méně vhodné stanoviště, kde je okrasou svým podzimním zbarvením.

Druh: X. simplicissima Marsh.

Xanthoceras Bunge – Sapindaceae – žlutoroh

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:18:42 +0000

Z velkých žlutých plodů vybereme semena a naklademe je na jaře do pařeniště. Semenáčky chráníme před mokrem. Kořenové řízky řežeme začátkem zimy, napícháme do truhlíků a umístíme na spodní teplo ve skleníku. Vyrašené rostliny pak nahrnkujeme a ještě začátkem léta je vysadíme na chráněné záhony.

Kultura: Rostlina prospívá nejlépe v propustné, kypré, hlinitopísčité vápenité půdě na teplém slunném stanovišti, kde dřevo vyzraje. Pak jsou starší rostliny zcela odolné. Mladé rostliny chráníme.

Druh: X. sorbifolia Bge.

Weigela Thunberg – Caprifoliaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:17:07 +0000

Osivo se vysévá buď na jaře do pařeniště nebo ve skleníku do truhlíků a po přepíchání je možno vysazovat semnáče na chráněné záhony. Někde je dokonce hrnkují, aby je mohli přezimovat v japanu. Generativně množené rostliny však nemohou nahradit vegetativně množené druhy a jejich četné, na okrasnou hodnotu a odolnost vyzkoušené kultivary. Semenáče jsou vhodné jen pro vypěstování běžného keřového materiálu, kde nezáleží na pravosti.

Zelenými řízky množíme všechny druhy nejsnadněji. Řízky, řezané již od května do poloviny června zakořeňují pod mlhovkami nebo pod fólií za 2 – 3 týdny. Když je ihned po zakořenění vysadíme na chráněné záhony, popřípadě i do řádků na dobře připravený a zavlažovaný pozemek, zesílí do podzimu natolik, že na záhonech pod přikrývkou a venku po nakopčení k podzimu dobře přezimují. Později množené rostliny napícháme do truhlíků nebo do pařeniště, přezimujeme mrazuprostě a vysazujeme až na jaře. Dezinfekce a stimulace zelených řízků, pečlivá práce a dobré technické vybavení množárny množení značně urychlí a zefektivní. Řízkovance 0/1/1 třídíme podle výšky na 15 – 30 cm, 30 – 50 cm i 50 – 80 cm, kromě nízkých kultivarů, jako jsou W. florida „Purpurea“ a „Eva Rathke“, které zůstanou o jednu třídu menší.

Do těchto velikostí však mohou již v prvním roce narůst dřevité řízky, které nařežeme v zimě z nenamrzlého řízkového materiálu, ze silnějších, nikoliv však dužnatých jednoletých výhonů. Řízky napícháme nejlépe na záhony s písčitohlinitou, humózní zeminou, kde je můžeme od jara do srpna zavlažovat. V pozdním létě přestaneme zalévat a necháme letorosty vyzrát.

Pro drobnou potřebu zakoření velice snadno i pohřížené jednoleté výhony. Slaběji rostoucí druhy lze také přikopčit a dělit.

Využití stimulátorů: Používáme pudr se 4000 ppm IBA či 1000 – 4000 ppm NAA, nebo roztok s 5 – 50 IBA a 5 – 100 ppm NAA.

Kultura: Rostliny vyžadují středně těžkou, výživnou a propustnou půdu, kromě W. middendorffiana, která miuje vlhkou, slatinnou půdu. Stanoviště žádají chráněné, výslunné, zejména mladé rostliny. Snesou sice několik hodin denně zastínění, avšak letorosty potom špatně vyzrávají.

Druhy: W. coraeensis Thunb., W. decora Nakai, W. floribunda K. Koch, W. florida A. DC, W. maximowiczii Rehd., W. middendorffianum K. Koch, W. praecox Baileyi.

VITIS Linné – Vitaceae – réva

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:16:17 +0000

Výsev přichází v úvahu pro druhy jako jsou V. amurensis, V. riparia (V. odoratissima), V. labruska, V. coignetiae aj.
Bobule vylisujeme, semena z výlisků (mláta) vypereme a bezodkladně je musíme stratifikovat. Osivo vyséváme na jaře do pařeniště. Výsev snadno vzchází. Semenáčky přepícháme a později nahrnkujeme.

Většina druhů snadno zakoření z dřevitých řízků, které připravujeme již začátkem zimy. Vzácnější druhy můžeme napíchat do pařeniště, kde jsou rašící výhonky chráněny před pozdními mrazíky. Běžné druhy pícháme do širších řádků na volné záhony.

Bujně rostoucí druhy, popř. i druhy již jmenované, množíme pohodlněji očkovými řízky. Z vyzrálých výhonů nařezme asi 6 cm dlouhé řízky jen s jedním očkem, napícháme je šikmo do hrnků s písčitým substrátem a necháme ve skleník zakořenit. Vyvarujeme se vyšších teplot, neboť by nám řízky sice vyrašily, ale nezakořenily. Na jaře zasuneme k řízkovancům hůlky a zapustíme je na záhony. Do podzimu jsou schopné výsadby.

Možné je také hřížení všech druhů, je jen třeba více místa.

Využití stimulátorů: Používáme roztok se 100 – 200 ppm IAA.

Kultura: Všechny druhy rostou nejlépe v málo uléhavé a záhřevné půdě ve slunné a teplé poloze. Lépe však vyzrávají letorosty v půdě písčitější až kamenité a suché. Pro podnožové účely mohou být rozmnožovány jen povolené druhy a jejich klony.

Výběr ze 60 druhů: V. aestivalis Michx., V. amurensis Rupr., V. baileyana Munson, V. berlandieri Planch., V. candicans Engelm., V. cinerea Engelm., V. COIGNETIAE Pull., V. davidii Foex, V. flexuosa Thunb., V. labrusca L., V. palmata Vahl., V. pentagona Diels & G., V. piasezkii Maxim., V. riparia Michx., V. romanetii Roman, V. rotundifolia Michx., V. rupestris Scheele, V. thunbergii S. & Z., V. vinifera L., V. vulpina L. a V. wilsoniae Veitch.

Vitex Linné – Verbenaceae – drmek

admin — Tue, 18 Oct 2011 21:15:26 +0000

Semena z peprných plodů vyséváme na jaře ve skleníku nebo jen do pařeniště pod okna. Semenáčky nahrnkujeme a přezimujeme v mrazuprosté místnosti. Rostliny, které namrznou, však opět obrazí. Snadno můžeme množit také zelenými řízky řezanými v červnu.

Využití stimulátorů: Používáme roztok se 100 ppm IAA či 20 ppm IBA:

Kultura: Rostlina se daří v teplých, lehkých půdách na výsluní. Vydrží jen v mírnější oblasti. Ve volné půdě je třeba celý keř na zimu ovázat, má-li v příštím podzimu kvést.

Druhy: V. agnus-castus L., V. negundo L. a V. rotundifolia L.