V některých školkách vysazují mateční rostliny do volné půdy ve skleníku a začínají s řízkováním již v únoru, jakmile se dají výhony 6 – 8 řízků. Řízky se pak píchají na množárně se spodním teplem 15 – 16 °C, kde brzy zakoření. Pak rostliny hrnkují jako při letním množení.

Řízky můžeme nechat zakořenit také na hydroponické množárně. Tento racionální způsob vyžaduje sice přesnou práci a péči o stav množárenského roztoku, do kterého při počínajícím kořenění můžeme přidávat živiny, ale má tu výhodu, že náklady na ošetřování jsou nižší a výtěžnost rostlin vyšší.

Při nedostatku množitelského materiálu můžeme řízky rozpůlit a píchat jen očka s patkou dřeva. Očkové řízky zakoření jak z letního, tak i ze zimního množení nejlépe pod mlhovkami. Na mlhovkovou množárnu můžeme samozřejmě napíchat všechny zelené řízky.

Klasickým způsobem rozmnožování velkokvětých kultivarů je roubování na kořeny. C. vitalba jako podnož nelze doporučit, neboť má nestejné, dřevnaté kořeny. Lepší je C. viticella , který má vyrovnané, měkké kořeny, stejné jako hybridy, a umožňuje přesnou a hbitou práci při štěpování. Kořeny můžeme odebírat z matečních rostlin každým druhým rokem. Kde je zásoba hotových 2letých velkokvětých kultivarů, můžeme odebrat kořeny také z těchto rostlin. Z těchž rostlin můžeme nařezat i rouby a znovu je nahrnkovat. Roubování v zimě není běžné, ale je možné. Roubujeme na spící kořen do rozštěpu v únoru až březnu. Rouby řežeme do tupého klínu. Jen lehce seřízneme po obou stranách kůru a něco málo dřeva, nikdy neřežeme do dřeně. Roubovance hned nasázíme do hrnků, které zapustíme v množárně do mokré rašeliny a zakryjeme fólií. Nejméně po 10 dnů rostliny nerosíme ani nezaléváme. Jakmile začnou rašit, sundáme fólii nebo větráme, když máme množárnu s dvojitým sklem. Brzy na jaře zapustíme roubovance na záhoně nebo je otužujeme v pařeništi. Chceme-li pěstovat dvouleté roubovance, nemusíme je v prvním roce vyvazovat. Po roce je totiž stejně seřízneme až k zemi a proto je teprve druhým rokem vyvazujeme. Podobným způsobem roubujeme podnože narychlenými rouby v zimě. Na roubu oba listy zakrátíme. Při nedostatku roubovacího materiálu můžeme rouby půlit a na kořeny jen připlátovat. V létě roubujeme od konce července do poloviny září (obr. 38). Roubujeme obdobně jako v zimě zelenými rouby s jedním párem oček. Roubovance nenecháme zavadnout, ale rychle je vysadíme do studeného, dobře těsnícího pařeniště asi 15 – 20 cm od skla. Nezaléváme je alespoň po 10 dnů, jen je stíníme. Rouby musí zůstat do jara spící, nesmí na podzim vyrašit. Po 4 – 5 týdnech začneme s větráním. Před zamrznutím pařeniště zazimujeme. V příštím roce necháme roubovance bujet, na podzim je vyjmeme, seřízneme a v předjaří nasázíme do hrnků. Hrnky zapustíme na volných záhonech a rostliny již jen vyvazujeme.

Chceme-li rozmnožit jen několik jedinců, stačí, zasadíme-li roubovance někam za zeď, přikryjeme obrácenou sklenicí a necháme v klidu do jara, kdy je odkryjeme a necháme růst.

Využití stimulátorů: Používáme roztok s 10 – 20 ppm IBA.

Kultura: Rostlina se daří v hluboké, propustné, ale chladné půdě, zastíněné celodenně třeba porostem trvalek.

Druhy: C. ALPINA Mill., C. x durandii D., C. flammula L., C. x jackmanii Moore, C. lanuginosa Lindl., C. x lawsoniana M., C. montana Buch., C. patens Morr., C. pratii Hemsl., C. recta L., C. tangutica Korsh., C. VITALBA L. a C. viticella L.