Rozmnožování okrasných stromů a keřůBuxaceae

Sarcococca Lindley – Buxaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 20:04:12 +0000

Jednotlivé druhy můžeme množit na jaře výsevem osiva ve skleníku do misek, nebo letními řízky řezanými buď v červenci nebo až v zimě z přezimovaných rostlin. Během zimy zakoření a dále je pak pěstujeme zastíněné v sušší půdě a chráníme na zimu chvojím.

Kultura: Rostlina se daří v nepříliš těžké živné půdě na pohostinném, ale teplém stanovišti. Snáší však i půdy sušší, kde méně namrzá. Po namrznutí však zase obráží.

Druhy: S. confusa Sealy, S. hookeriana Bill., S. humilis Stapf, S. ruscifolia Stapf a S. saligna Muell.

Pachysandra Michaux – Buxaceae

admin — Tue, 18 Oct 2011 18:52:46 +0000

Dělením porostu získáme množství mladých rostlin. Je to však dosti obtížná práce. Nejlépe postupujeme, když oddělíme podzemní výběžky jednotlivě, zakrátíme je na jednotnou délku a po několika ve svazečku je rozsadíme na chráněné záhony, kde dorostou do podzimu jako výsadbový materiál.

Vydatný, trochu náročnější způsob, pokud jde o ošetřování, je letní řízkováním vrcholkových výhonů, které napícháme do truhlíků a zakořeňujeme ve skleníku. Koncem srpna můžeme zakořeněné rostliny již hrnkovat do humózní zeminy a hrnky zapustit do zastíněných záhonů. Také můžeme rostliny nasázet do kontejnerů a sestavit na stinné místo. Po přezimování je to pak již dostatečně silný výsadbový materiál. Zbylé výhony po odřezání vrcholků můžeme ještě využít jako kořenové řízky k dalšímu množení.

Využití stimulátorů: Používáme buď pudr s 4000 – 12 000 ppm IBA nebo roztok s 20 – 100 ppm IBA, popř. 20 – 100 ppm NAA:

Kultura: Rostlina se daří na polostinných, vlhčích místech v hlinitohumózních půdách. Odolnost v našem podnebí je dobrá, jen nová podzimní výsadba vyžaduje lehký kryt na zimu.

Druhy: P. axillaris Fr., P. procumbens Michx. a P. terminalis S. & Z.

BUXUS Linné – Buxaceae – zimostráz

admin — Tue, 18 Oct 2011 12:39:55 +0000

Rozmnožování zimostrázu je školním případem množení stálezelených dřevin vyzrálými řízky. Dříve to byla práce zahradnických učňů.

V srpnu napícháme 10 – 15 cm dlouhé větvičky všech druhů do studeného pařeniště. Do podzimu zakoření a na jaře je můžeme přesazovat. V září pícháme 12 – 18 cm dlouhé, tlusté větvičky, hlavně obrubového zimostrázu z mladých matečních rostlin nahusto přímo na volný záhon s písčitohumózní zeminou. Nad záhonem ve výšce 30 cm natáhneme dva kordonové dráty a na ně připevníme natrvalo stínovky. Řízky udržujeme přiměřeně vlhké na zimu zaměníme stínovky za rohože. Během podzimu a zimy řízky zakoření a v květnu je můžeme rozsazovat. V říjnu můžeme píchat stejně velké, dosti zdřevnatělé řízky do studeného pařeniště. Přes zimu je chráníme a na jaře zakořenělé přesadíme. Konečně v listopadu můžeme píchat menší, ale silné řízky do truhlíků, které umístíme ve skleníku, popřípadě i pod množárenské stoly, nebo pícháme řízky přímo pod stoly do rašeliny s pískem. V květnu až červnu řízky rozsadíme na volné záhony poměrně v hustém sponu, neboť zimostráz jej miluje. Nemáme-li přes zimu dosti místa ve skleníku, nebo jsou-li k dispozici jen nízké množárenské stoly, můžeme řízkovat pod sklem na jaře před vyrašením. Zakořenění však trvá déle. Po mírné zimě, když mateční keře nejsou příliš vysílené nebo dokonce namrzlé, můžeme řízky píchat již v únoru až březnu na volný záhon, nepříliš hluboko, při optimální reakci písčité zeminy pH 5,1 – 5,7, pod stínovky.

Rozmnožování dělením je možné tak, že 2 – 3 leté rostliny z přikopčených řádků na jaře vyjmeme, roztrháme, upravíme na jednotnou délku a znovu zaškolkujeme. Speciality můžeme roubovat do boku ve skleníku v létě na kmínky B. sempervirens „Arborescens“.

Využití stimulátorů: Používáme pudr s 12 000 ppm IBA nebo roztok s 20 – 80 ppm IBA.

Kultura: Zimostráz se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Pro pěstování nejrůznějších, dnes nemoderních tvarů se používá druh B. sempevirens, pro větší pyramidy a stromky kultivary „Arborescens“, „Handsworthiensis“ a „Rotundifolia“. Do výšky 30 cm se přesazuje bez balu, vyšší keře a tvarovaný vždy s balem. Mladé keře je třeba koncem května přistřihnout, aby narostly kompaktní rostliny, které sníh nerozláme. B. balearica a B. wallichiana vyžadují přes zimu dobrý kryt.

Druhy: B. balearica Lam., B. microphylla S. & Z s var. japonica Rehd & Wils. a var. sinica Rehd. & Wils., B. SEMPERVIRENS L. s mnoha formami a cv. „Suffruticosa“ pro obruby a B. wallichiana Baill.