Po odstranění slabších výhonků vyzrají na teplém stanovišti 10 – 15 cm velké měchýřky se semeny, které můžeme v březnu vysít na teplo ve skleníku nebo do pařeniště. Semenáčky přepícháme po 3 – 5 do hrnků, později k nim zasuneme hůlky k vyvazování rostlin a hrnky zapustíme na záhonech na dostatečnou vzdálenost od sebe, aby se výhony tak snadno nesplétaly. Na zimu je přeneseme do hlubokého pařeniště k přezimování. Vlnovitým hřížením mladých letorostů získáme již na podzim sazenice, které na jaře nahrnkujeme a pěstujeme dále jako semenáče. Silnější rostliny P. graeca je možno dělit. Zakořeňovat lze také polovyzrálé řízky. Přitom je však třeba opatrnosti, aby se na pokožku rukou nedostala mléčná šťáva z řezných ploch, kterou opláchneme ve vodě, než řízky stimulujeme. Množení kořenoými řízky je možné, avšak nejisté.
Kultura: Svidina je ve školce dosti nepříjemná svou spletí ovíjivých výhonů. V dobré, kypré půdě na plném slunci a v chráněné, teplé poloze je zcela zimovzdorná.
Druhy: P. graeca L. a P. sepium Bge.
Buďte první komentující